Domluva břízy.

Adolf Heyduk

Domluva břízy.
Nařezalo děvče v době mízy snítky jako brčál z bílé břízy, ale bříza dívce hovořila: „Neřež proutků, panenko má milá, toť na hodné děvče příliš kruté, neřež aspoň všecky, jen ty žluté, jen ty žluté, diblíku můj smavý, aby cigánky své černé hlavy hebkým vínkem, jejž si ruče svily, k tanci při měsíčku ozdobily. Tobě netřeba jich ani trocha, ty máš růže od milého hocha, ty máš charpy, máky, kytky klasů do vrkočů zlatoplavých vlasů; ty máš svlačec na vinutém stonku, hojnost kopretiny, hojnost zvonků, krásných zvonků, jež se zdobně kloní, z úst jež voní, z hrdla švarně zvoní; přej ty proutky ve věnečku prostém našich lesů věčně plachým hostem. 26

Kniha Lotyšské motivy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 23) (1901)
Autor Adolf Heyduk