Mládenec a vdovec.

Adolf Heyduk

Mládenec a vdovec.
Ověnčím si hlavu kvítím, osladím si zpěvem ústa; v mladém srdci jaro cítím, samý vonný květ tam vzrůstá; palouček to nepožatý, samý zvonek, každý jiný; půjdu hledat proutek zlatý, proutek lásky do březiny. Nenajdu-li proutku břízy, proutku olše nechci přeci; nepřijde-li jonák ryzí, nedbám vdovce shrblých plecí; ohladí-li jonák tělo, jak když motýl kvítím lítá, z vdovčí ruky strach by mělo: od slz ženy dlaň je zrytá. 42