Vyvolená.

Adolf Heyduk

Na práh mojí osamělé chaty položil jsem proutek s břízy sťatý, by mi řekl, koho ještě k žití měl bych k sobě do světničky vzíti. Přišlo děvče snědé, večer bylo, rychlým skokem snítku přeskočilo; snědé děvče, štíhlé, útlých boků, všecko odbýt umí jako v skoku. – Přišla dívka plavá z rána v taji, a když snítku zřela, obešla ji; sotva že ji slyšet bylo z venku, tajně vloudila se do přístěnku. – Taká, jež se tajně v síňku vloudí, nezíská mé lásky, věru bloudí, ta i ona stateček mi zmaří; počkám do třetice, snad se zdaří! Přišla za poledne zlatovláska, oči samo slunce, samá láska; zvedla snítku, všeho všudy dbalá, zlatovláska mou se ženou stala.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

175. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  2. Bělička. (František Ladislav Čelakovský)
  3. Zlatá nit. (Otakar Mokrý)
  4. Měsíc. (Josef Kalus)
  5. Vikev na kopečku. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  7. XXX. Předu, předu len, (Petr Křička)
  8. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)
  9. Kolovrátek. (Karel Sudimír Šnajdr)
  10. Rozhovor. (Bohdan Kaminský)