Švarná nevěsta.

Adolf Heyduk

Švarná nevěsta.
Před časem jsi přišel na ohledy; nepospíchej, počkej, hochu snědý, je vrch léta, v polibků tvých žáru nevěsta by zvadla; počkej k jaru. S jara vezmi, po níž srdce touží, do krásy až všechen kraj se vhrouží, a po dálném široširém světu bude plno úsměvu a květů. S veškerou pak uvidíš ji vnadou: útlou, štíhlou jako jedli mladou, s vlasem jako břízky zlaté snětí, s jemně růžovitou těla pletí, temně rudých třešňovitých retů, jak krušinku v máji, plnou květů, s usmívavou jako slunce tváří, dbej, bys neoslep' pak její září! 62