Nevděčný.

Adolf Heyduk

Nevděčný.
Nehodného dostala jsem muže; prohýřil mé srdce jak své zrní; čekala jsem v lásce plné růže, dostala jsem hrotnaté jen trní! Nešťastnou jsem u něho se stala; hýřil, nedbal; práci na mne skládal, čím víc slunce z očí jsem mu dala, tím víc vláhy později z nich žádal. Zle s mé matky zetěm, s bratrů svatem! Bez slz hlavy k spánku nepoložím; já své duše ovila ho zlatem, on jen trním ovil mě a hložím. 78