Prosba k slunci.

Adolf Heyduk

Prosba k slunci.
Slunečko mé, víš-li, proč tě hledám? U tebe jak u matičky sedám; mile mi tvá láska v srdce září, tebou růžičky mi kvetou v tváři. Plno teploty jsi, plno zlata jako matičky mé duše svatá; ze slz diamanty v líčku tvoříš, usmíváš se – ale nehovoříš! Nehovoříš jako ona prve; zhasl živý oheň její krve; tvůj co den se rumění a nítí... probuď ji, vrať oběma nám žití! Probuď ji a šťastny učiň obě; jenom my dvě hodíme se k sobě; bez ní smutna vstříc jdu samým bědám... Slunečko mé, proto tebe hledám! 99

Kniha Lotyšské motivy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 23) (1901)
Autor Adolf Heyduk