Bratr ochránce.

Adolf Heyduk

Bratr ochránce.
Nemám polí, nemám luk ni chaty, ty's jen zbyl mi, bratříčku můj zlatý, leč i tebe na vojnu mi vzali; osiřím tu s bolestmi a žaly. Z ňader mých však krve nevystřebou, sednu na koníčka, dám se s tebou, nechať deštěm, nechať prachu mraky, a kde usneš, usnu klidně taky! Přivážeš-li koně v poli k stromu, přivážu já svého ještě k tomu; kam pověsíš palaš z levé strany, tam dám věneček svůj do ochrany. 101