Večerní chůze.

Adolf Heyduk

Večerní chůze.
Kraj sivou rouškou přioděn hor vrchy halí mrak, a rudým okem plachý den mně hledí v zrak. Ve zlatořásný skryl se háv a jeho okrajem mdlé skráně zdobí skalných hlav, a hvozdů lem. Hle, posléz zlatou řásní hnul a smuten na vždy prch’, a z tůně nebes vyplynul květ na povrch. Jak leknín půvabný ten květ jest polou otevřen, a vrhá šero v temný svět a v temný sen. A jeho pršků skvostný div se kmitá polotmou a padá v rosnou krásu niv a v duši mou. 13

Kniha Na potulkách (1894)
Autor Adolf Heyduk