Večerní chůze.

Adolf Heyduk

Večerní chůze.
Kraj sivou rouškou přioděn hor vrchy halí mrak, a rudým okem plachý den mně hledí v zrak. Ve zlatořásný skryl se háv a jeho okrajem mdlé skráně zdobí skalných hlav, a hvozdů lem. Hle, posléz zlatou řásní hnul a smuten na vždy prch’, a z tůně nebes vyplynul květ na povrch. Jak leknín půvabný ten květ jest polou otevřen, a vrhá šero v temný svět a v temný sen. A jeho pršků skvostný div se kmitá polotmou a padá v rosnou krásu niv a v duši mou. 13
Básně v knize Na potulkách:
  1. Na potulky!
  2. Žežulka.
  3. Sny a modlitby.
  4. Milý den.
  5. Večerní chůze.
  6. Za pluhem.
  7. Oráč.
  8. Oráč.
  9. Výtka.
  10. V polích.
  11. Jarní otázky.
  12. S večera.
  13. Zázraky.
  14. Madonna campestris.
  15. Po dešti.
  16. U kříže.
  17. Na bojišti lipanském.
  18. Po slunce západu.
  19. V odpočinku.
  20. Na stinadlech.
  21. Pan učitel.
  22. V lomu.
  23. U ptačího hnízda.
  24. Hromádkář.
  25. U hřbitovní lípy.
  26. Polední klid.
  27. Na polích bělohorských.
  28. U zbraní předků.
  29. U vody.
  30. Břízy na pasece.
  31. V mechu.
  32. Na zvonici.
  33. Chudá ves.
  34. Kvetoucí pohádka.
  35. Štěbotaly vlaštovice.
  36. Na troskách.
  37. Na pohřbu dítěte.
  38. U ďáblovy strouhy na Vltavě.
  39. Návrat.
  40. Dobrou noc.
  41. Studánka v zimě.
  42. Horská chýš.
  43. Vrány.
  44. Jihočeské krajinky.
  45. Vzpomínky.
  46. Před obrazem staré Češky Zuzany Černínové.
  47. V české chalupě na výstavišti.
  48. Doslov.