Zázraky.

Adolf Heyduk

Zázraky.
Ký zázrak kolem se to děje, svět napořád se mění, vše kvítím jest, co skřivan pěje, a písněmi jest květů ševelení. Skvost diamantů tvoří z rosy paprslek slunce hravý, hloub lesa zvučí píseň kosí, a po skalách zdroj skáče povídavý. Vábivě v rozvlněném setí hrdličí druž se směje, a perlou přizdobuje snětí vrb řada žlutá řeky u peřeje. Sbor rackův oblétá svá hnízda, zpěv dívčí zvoní luhem, pěnkava s oráčem si hvízdá, a snědý oráč s lesknoucím se pluhem. A pod rybníka hrází novou tlum drobných dětí výská – a na píšťalku rokytovou jim do poskoku starý tulák píská! 29