V odpočinku.

Adolf Heyduk

V zlém úpalu jsem došel kraje, kde v jedlí plášť se choulil chlum a ve hlubokých lesů taje mne ručejový lákal šum; jak milo, volno kolem všade, klid přede mnou i za mnou klid, jen podál ze březiny mladé lkal pták, snad ostříž druž mu chyt’. Zde v kyprém uhostiv se mechu pod hlavu ruku jsem si dal, a ve kvetoucí právě lechu zrak badavě se zadíval; hle v kalíšku, jak v rakvi dítě, byl mrtvý motýl, outlý druh, snad skryl se tu, kdy na úsvitě déšť bičoval mu rodný luh. A zamyšlen jsem sklopil zraky: co život lidstva – život můj? Proč u přírodě ruch ten všaký? V tom pohnula se stromu chvůj a s jeho větve v tuže dobu pták slétnul k leše v nízký vřes, v ráz motýlka chyt’ hrotem zobu a mladým do hnízda ho nes’! Já vzchopil jsem se, zvěděv dosti, proč lidstvo vše, proč já zde jsem: člen kdyby chyběl u věčnosti, zda bude řetěz řetězem? – Kéž tolik jen jsem svému lidu, co motýl, jejž nes’ v hnízdo pták, a v srdce ruchu, v lesa klidu ret chvěl se mi a vlhnul zrak.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

101. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. Odnesené hnízdo. (Adolf Heyduk)
  3. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. Pěvcův odkaz. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. VI. Od rána až do poledne (Adolf Heyduk)
  7. Stemnilo se, v ňadra sosny mladé... (Adolf Heyduk)
  8. V podzimní den. (Vojtěch Pakosta)
  9. Odlet. (Adolf Heyduk)
  10. None (Adolf Heyduk)