Doslov.
Žeň toulek mých; květ pestrý slunných chvil! –
Zas vracím se, kam píseň má se stulí?
hle,veselí i žal jsem v kytku svil,
ó kéž byste ji k srdci přivinuli!
vždyť má i zkvetlý šípek vonný dech,
proč duše stesk by neměl písně míti?
jsouť jásot, smích i výkřik, pláč i vzdech,
jen časné květy prchavého žití.
Kdo v životě jich více natrhal,
víc s jinými též sdíleti jich může,
já po cestách, co zkvetlo, darem dal,
kdo šťastnější, ať stolisté dá růže;
ať snese květné divy z končin všech,
já blažen umru, mír a radost v tváři,
nechť květ můj zvadne vlasti na stupnech,
až druh ji slávou ověnčí a září.
118
OBSAH.
Na potulky5
Žežulka7
Sny a modlitby8
Milý den10
Večerní chůze13
Za pluhem14
Oráč (idealisticky)17
Oráč (realisticky)19
Výtka21
V polích22
Jarní otázky24
S večera26
Zázraky29
Madonnna campestris30
Po dešti33
U kříže34
Na bojišti lipanském36
Po slunce západu37
V odpočinku38
Na stinadlech40
Pan učitel41
V lomu43
U ptačího hnízda44
Hromádkář45
U hřbitovní lípy46
Polední klid49
Na polích bělohorských50
U zbraní předků52
U vody55
Břízy na pasece56
V mechu58
Na zvonici60
Chudá ves62
Kvetoucí pohádka65
[119]
Štěbotaly vlaštovice66
Na troskách68
Na pohřbu dítěte70
U ďáblovy strouhy na Vltavě71
Návrat73
Dobrou noc75
Studánka v zimě76
Horská chýš77
Vrány81
Jihočeské krajinky
Bouře v Pošumaví82
Po bouři83
Rašeliniště84
Chatrč u řeky86
Samota87
Sudoměřská blata88
Vzpomínky
Srnky90
Pohřeb92
Přízraky94
Kouzla95
Perspektiva budoucím97
Mezci98
Před obrazem staré Češky Zuzany Černínové100
V české chalupě na výstavišti108
Doslov118
E: až; 2002
[120]