Svého hocha – nechať brečí...

Adolf Heyduk

Svého hocha – nechať brečí...
Svého hocha – nechať brečí – zvykám všemu nebezpečí, v oheň dýmat, nožem hráti, ať si chuďas chvíli krátí. Nutím běhat v závod s koněm, baltou vrhám, střílím po něm, a když bouří a když blýská, k stromu ho má ruka stiská! Do roklin ho s sebou vedu, učím jezdit na medvědu, v horký popel kážu lehnout a zas v čerstvém sněhu křehnout. Chvěje-li se, těším trochu: Tuž se, tuž se, milý hochu, sice budeš bez ostrahy, na svoje až půjdeš vrahy. 80