MLADÝ ZBOJNÍK.

Adolf Heyduk

MLADÝ ZBOJNÍK.
Nejkrásnější byla na vesnici, nejradš se s ní každý v kole točil, každý hoch se do ní zamiloval, když ji jenom jedenkráte zočil. Damaškovou měla šněrovačku, krásný statek, pole mnoho lánů; ale on byl jenom bídný chudák, za pár grošů sloužil v městě pánu. Miloval ji – nechtěla ho znáti, převysoko nesla hlavu svoji; odmlčel se, opustil svou službu, skryl se v lese pod zelenou chvojí. 96 Zprvu plakal – potom utich zcela, na to zádumčivé písně zpíval; v noci při měsíčku v plné kapsy cestujících kupčíků se díval. Chytili ho a když se ho ptali: proč to činíš – vzdechna nechtěl říci: „Nevím, vím jenom, že vinu nese nejkrásnější děvče na vesnici.” 97

Kniha Několik pověstí z Pošumaví (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 54) (1913)
Autor Adolf Heyduk