O BEŇOVSKÝCH JANU.

Adolf Heyduk

O Beňovských Janu známo v dál i šíř, desítky že hází hudcům na talíř; dobrou věru žatvu mají hudci hned, když Beňovských Janík k vínu sobě sed’. Nejlepší však při tom barboráš má žeň, do barbory Janík hází celý den; hází také v noci, až nemá co dát, pak mu ještě hudci musí domů hrát. A Janík si notí jako v lese pták, ač tě nemá v kapse ani za turák; co je po penězích? Veselí je dost, vždyť nás Pán Bůh stvořil v světě pro radost! Ten Beňovských synek nemá věru han, ze všech hochů na vsi nejhezčí je Jan; veselý je, švarný, štědrý napořád, není vůkol toho, jej by neměl rád! Žije spokojeně, vždy mu žehná Bůh, nemá sice peněz, leč nemá též dluh; přítel je mu každý, robotník i pán, v míru žije na vsi s každým vyrovnán! Pro takého synka ze všech co tu jich, bez rozvahy rázem srdce dala bych; nemá žádné vady, nemá žádných han, ze všech hochů vůkol Beňovských je Jan!

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

317. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Rudolf Pokorný)
  2. Výlet ptákův. (Adolf Heyduk)
  3. V nejhorším případě. (Adolf Heyduk)
  4. Mrak se choulí víc a více... (Adolf Heyduk)
  5. Bimbonky. (Adolf Heyduk)
  6. Mezi zn. 529. a 530. Než ne nosních jen, i jazykových (Jan Kollár)
  7. PAMÁTCE odhalení praporu Sokola třebíčského v den 17. července 1887 (Otokar Březina)
  8. Škoda Nitry. (Adolf Heyduk)
  9. XI. (Rudolf Pokorný)
  10. Báťův dar. (Adolf Heyduk)