Báťův dar.

Adolf Heyduk

Sobáš slavil mladý gazda, přišlo hostí mnoho set: mladí, staří ze všech končin, a na dvorci hlučno hned. Krčmář přines’ darem víno, kutou valašku dal brat. Žid pálenky plné beče, huslař přišel husle hrát. Rychtář přines’ rejstřík k daním, pekař pěkný pletenec, na oštěpky, homolečky, dřevorubce novou klec. Vinař hrozno, lekvár teta, rektor pěkný obrázek a pan farář modlitbičku za šťasný a dllouhý věk. Ženy daly zlaté sponky, po gombíku malá sběř, rybák velké, hladké pstruhy, myslivec dal černou zvěř. Valach jehně malované, koňar hříbě, pastuch sýr, množství darů není páru, o tom půjde věčný chýr. A co přines’ starý báťa, co uchystal na sobáš? „Píseň!“ Hola, pěkná? „Pěkná!“ Zpívej tehdy, báťo náš! A on zpíval samé zlato, samé zvonky, samý květ, šumot křídel sokolových, když se s Tater nesou v let. – Pěnkavice vedle v sadě ba i stromů letorosť pěly s ním vždy víc a více a k posledu každý host. A při zpěvu každý maně koloval a hajdučil, kdo neuměl, porozuměl, dupkal, až se naučil. Dávno konec veselení! Prázdny mísy, beče, sud, jenom báti malá píseň zní v těch krajích doposud. Z nevěsty už skrslá babka, ženich o berle i svat, a kol kolem drobná bída dětí, vnuků, pravnoučat. A ty dary? Kdež jsou dary! Děti pohrdaly vším, jen ta píseň báti zbyla věčným rodu dědictvím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

226. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 268. V lesku rosou zperleného jitra, (Jan Kollár)
  2. Horehronští chlapci. (Adolf Heyduk)
  3. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  5. O BEŇOVSKÝCH JANU. (Adolf Heyduk)
  6. Místo klekání. (Adolf Heyduk)
  7. Branko. (Rudolf Pokorný)
  8. Kerešský živan. (Adolf Heyduk)
  9. V. Po tanci cigáni hráli, (František Táborský)
  10. VI. Žár nebes sálal. Ve stínu jsme dleli (František Táborský)