Báťův dar.

Adolf Heyduk

Sobáš slavil mladý gazda(T4f) přišlo hostí mnoho set(T4m) mladí staří ze všech končin(T4f) a na dvorci hlučno hned(T4m) Krčmář přines darem víno(T4f) kutou valašku dal brat(T4m) Žid pálenky plné beče(T4f) huslař přišel husle hrát(T4m) Rychtář přines rejstřík k daním(T4f) pekař pěkný pletenec(T4m) na oštěpky homolečky(T4f) dřevorubce novou klec(T4m) Vinař hrozno lekvár teta(T4f) rektor pěkný obrázek(T4m) a pan farář modlitbičku(T4f) za šťasný a dllouhý věk(T4m) Ženy daly zlaté sponky(T4f) po gombíku malá sběř(T4m) rybák velké hladké pstruhy(T4f) myslivec dal černou zvěř(T4m) Valach jehně malované(T4f) koňar hříbě pastuch sýr(T4m) množství darů není páru(T4f) o tom půjde věčný chýr(T4m) A co přines starý báťa(T4f) co uchystal na sobáš(T4m) Píseň Hola pěkná Pěkná(T4f) Zpívej tehdy báťo náš(T4m) A on zpíval samé zlato(T4f) samé zvonky samý květ(T4m) šumot křídel sokolových(T4f) když se s Tater nesou v let(T4m) Pěnkavice vedle v sadě(T4f) ba i stromů letorosť(T4m) pěly s ním vždy víc a více(T4f) a k posledu každý host(T4m) A při zpěvu každý maně(T4f) koloval a hajdučil(T4m) kdo neuměl porozuměl(T4f) dupkal až se naučil(T4m) Dávno konec veselení(T4f) Prázdny mísy beče sud(T4m) jenom báti malá píseň(T4f) zní v těch krajích doposud(T4m) Z nevěsty už skrslá babka(T4f) ženich o berle i svat(T4m) a kol kolem drobná bída(T4f) dětí vnuků pravnoučat(T4m) A ty dary Kdež jsou dary(T4f) Děti pohrdaly vším(T4m) jen ta píseň báti zbyla(T4f) věčným rodu dědictvím(T4m)

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

226. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 268. V lesku rosou zperleného jitra, (Jan Kollár)
  2. Horehronští chlapci. (Adolf Heyduk)
  3. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  4. None (Rudolf Pokorný)
  5. O BEŇOVSKÝCH JANU. (Adolf Heyduk)
  6. Místo klekání. (Adolf Heyduk)
  7. Branko. (Rudolf Pokorný)
  8. Kerešský živan. (Adolf Heyduk)
  9. V. Po tanci cigáni hráli, (František Táborský)
  10. VI. Žár nebes sálal. Ve stínu jsme dleli (František Táborský)