NĚCO ZA NĚCO.

Adolf Heyduk

NĚCO ZA NĚCO.
Za našimi humny štěp je planý, na něm šáteček vlál vyšívaný, milý ho tam ukryl, když jsem spala, za to jsem ho ráno zulíbala. Zulíbala jsem ho dnes i včera, z rána, za poledne, za večera, zulíbala bych ho také v noci, třeba by se bránil živou mocí. 48