NĚCO ZA NĚCO.

Adolf Heyduk

Za našimi humny štěp je planý, na něm šáteček vlál vyšívaný, milý ho tam ukryl, když jsem spala, za to jsem ho ráno zulíbala. Zulíbala jsem ho dnes i včera, z rána, za poledne, za večera, zulíbala bych ho také v noci, třeba by se bránil živou mocí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

170. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TYS JAK SLUNNÝ DEN. (Adolf Heyduk)
  2. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZLATÉ ROUNO (František Odvalil)
  4. PŘED NOCÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Rhodope. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sen. (Milan Fučík)
  8. NÁVRAT (František Odvalil)
  9. JITRO MÉ MILÉ. (Josef Lukavský)
  10. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)