JITRO MÉ MILÉ.

Josef Lukavský

Něžným proudem zlaté záře slunce budí dům, v němž jsme sobě zbudovali lásky tusculum, jemných blesků třpytnou tkání volá ze sna písně ranní, dřív než plné jitro vzbudí žití ruch a šum. V bílém loži andělíček protáh' se a zív, rozhlédl se, pousmál se, jak by to byl div, že se vzbouzí v bílém loži a ne v pekle na rohoži, když byl včera ohně pekel tolik žádostiv. Andělíček roztál v úsměv, ale ihned vzdych' při vzpomínce, zda to všecko nebyl strašný hřích od chvíle, kdy rozžeh' plamen, až k chvíli, kdy jenom „amen“ mohl šeptat a nešeptal, blažený a tich. Tady – ano, zrovna tady – slyšel: mám tě rád! a pak šel za hlasem touhy lásky do tenat a když chtěl nazpátky jíti, bylo pozdě, píseň žití začaly už všechny smysly čarokrásně hrát... Andělíček rozpřah' lokty, blaženě se chvěl, ve vzpomínce všecky slasti znovu okoušel a když spatřil, jak se směji, jak šťasten se touhou chvěji – „Vezmi vše, co ještě zbylo,“ tichounce mi děl...

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

698. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ODPOVĚĎ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  2. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  3. ZLATÉ SLZY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Otázka. (Xaver Dvořák)
  5. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hle! hlele! (Antonín Koukl)
  7. SICILIANA. (Vladimír Frída)
  8. Píseň. (Alois Škampa)
  9. Zapomenutí. (Adolf Heyduk)
  10. Anemony. (Alois Škampa)