Zapomenutí.

Adolf Heyduk

Den mladý trhá zlaté růže rána, a ty, jež žití osudem mi dána, chceš zas, by nocí stal se bílý den a hvězdami a štěstím kvet’ náš sen? O dobře vím, když vůkol nás se stmívá, že každá krůpěj krve v tobě zpívá, že zrak tvůj jasem rozkoše se směje a ret tvůj rozkvétá a dech se chvěje. Nuž, k hrudi hruď se poj, jak život ráčí, v tvou touhu jako v palác duch můj kráčí a kove v duší lásky zlato ryzí; snad začíná svět tam, kde smysly mizí. –

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

705. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXVI. Májová kouzla. (Adolf Heyduk)
  3. Stella maris. (Xaver Dvořák)
  4. Když den se nachýlí... (Jan Červenka)
  5. Růže. (Alois Škampa)
  6. Jiná píseň o štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MÉ MYSLI. (Adolf Brabec)
  8. PÍSEŇ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)