Stella maris.

Xaver Dvořák

Ó hvězdo jasná, Tvoje záře milá jak úsměv sladký padá v duše stíny; po dlouhé, dlouhé noci těžké viny Tys žití mé zas nachem ozářila. Květ naděje, hle, jako růže bílá, jež zachytla se v chmúrné zříceniny, jak pyšně vzrostla poupat plné klíny, svou vůní snivou duši opojila. Nuž, kol ať roste tma – v mé duši světlo, nechť venku mráz – v mém srdci jaro zkvetlo a tisíc písní sladkých v nitru zpívá; nechť divá bouře zdouvá vlny žití, Tvůj paprsk zlatý i tím mračnem svítí a útěchou v mou tesknou duši splývá.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

389. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zapomenutí. (Adolf Heyduk)
  2. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V tvém úsměvu. (Jaroslav Vrchlický)
  4. XXVI. Májová kouzla. (Adolf Heyduk)
  5. Nepenthes. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  7. Já v snách tě viděl. (Josef Václav Sládek)
  8. Notturno. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Když den se nachýlí... (Jan Červenka)
  10. VÝSTAVA RŮŽÍ. (František Kvapil)