ŽENA CIGÁNSKÉ KRVE.

Adolf Heyduk

Statek měl a domek nový, podědil ho po tátovi; od otcova bratra strýka plemeňáče dostal býka. Od pantáty dostal hřebce, oženil se, tančil křepce, dostal ženu, pěknou v líci, krasavici, parádnici. Měla na rtech sladká slova, co den chtěla býti nová, vše chtěla, co srdce snilo, peněz však už nestačilo. A muž, aby hověl ženě, prodal něco každodenně; prodal louku, prodal pole, a les mladý nic než hole. Prodal býka, prodal hřebce, koupil botky, koupil čepce, naposledy koupil šaty – ukradené za dukáty! Přišel hajdúch: „Pomoc není, musíš se mnou do vězení, zatím ženu na sirobě mladý sudí vezme k sobě.“ Muž dokonal na žaláři, ženušce se dobře daří: kvetla, tloustla, víno pila – potom v městě cigarila.

Patří do shluku

dělat, chudák, koukat, nos, kapsa, huba, počkat, krk, vyndat, čert

284. báseň z celkových 674

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svatba selská. (Karel Alois Vinařický)
  2. III. Student, (Heřman Městecký)
  3. VAGABUND. (Josef Svatopluk Machar)
  4. None (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Karel Leger)
  6. XXXI. V kavárně u stolku lecco se řekne, (František Gellner)
  7. V SLUŽBĚ (František Šimeček)
  8. PRO VDOVCE. (Adolf Bogner)
  9. Pejsek z podruží. (Václav Antonín Crha)
  10. XXVIII. Slavíček. (František Serafínský Procházka)