HNĚV KAMARÁD.

Adolf Heyduk

HNĚV KAMARÁD.
Proč se v dlaně hlava moje skládá? nad Hněv nemám v světě kamaráda; nad vše věrnější mne neopustí, od malička bylo mi s ním růsti. Od malička stejnou cestu máme, černé chleby věrně se mnou láme, stejné se mnou řeže v lese hole, když nás z vesnic psy štvou v šíré pole. Vím, že kdybych teskliv skočil v řeku, vytáhne mne na břeh, ač ne k děku, vždy je se mnou: v sdílnosti i v muce, do hrobu s ním půjdu ruku v ruce. Známe se už dávno, mnohá léta, dětmi šli jsme do širého světa, také z něho cestu najdem záhy, viď, můj Hněve, kamaráde drahý? 152

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk