K čemu lítostiti?

Adolf Heyduk

K čemu lítostiti za ztraceným žitím, kdo jsi mladá ňadra ondy zdobil kvítím? Jiní s vlhkým okem – snad i siným retem – bloudili a lkali široširým světem. Byl-lis ondy šťasten, teš se tomu v snění, jako činí v slunci niva při jeseni. Byl-lis neštasten však, těš se v žití starém jak hvozd zadumaný zkvetlým v písních jarem. Neštasten-lis posud, těš se oné chvíli, až se křídlo smrti nad tvou hlavou schýlí. Neměl-li jsi květu v klamné žití době, zjeví se ti s jara – v trávě na tvém hrobě.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

41. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Protivy. (Adolf Heyduk)
  2. MLADIČKÉ JARO. (Bohuslav Květ)
  3. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. ČERVEN. (Karel Toman)
  5. VERŠE PŘILOŽENÉ KE KVĚTINÁM (Otakar Theer)
  6. JARNÍ MELODIE. (Antonín Klášterský)
  7. Každým rokem příroda (Alexandr Balcárek)
  8. PÍSEŇ ČERVENCOVÉHO DNE (Viktor Dyk)
  9. Skřivánčí zpěv. (Bohuslav Květ)
  10. Duma nad založeným květem. (Adolf Heyduk)