Duma nad založeným květem.

Adolf Heyduk

Prchly jara slunné chvíle, a vy, růže z doby milé, vyrudly jste dávno již; ruce, jež vás v knihu kladly, dávno svadly, dávno schladly, na nich hlína, v hlíně kříž. Leč když na vás oko hledí, slunných chvílí snové bledí, ztracený z vás proudí jas; snivou duší vesna letí, na píšťalky hrají děti, skřivan v nebi zpívá zas. Zpívá drobné blaha zvěsti, milou, známou píseň štěstí, již ret zapomněl už pět – A to srdce věří znova, že zas pel a vůni chová založený v knize květ.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

37. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ POHÁDKA. (Josef Václav Sládek)
  2. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  3. Cestou z jara. (Antonín Klášterský)
  4. SOTVA ŽE PRVNÍ PAPRSK SPAD’. (Antonín Jaroslav Klose)
  5. Když jaro prchá. (Adolf Heyduk)
  6. Růže a Naděje. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JARNÍ. (František Kvapil)
  8. ŠTĚSTÍ. (František Kvapil)
  9. IV. Šestnáctiletému dítěti. (Josef Svatopluk Machar)
  10. VE VŮNI PRAŽSKÝCH AKÁTŮ. (Emanuel Čenkov)