Na malých rtech.

Adolf Heyduk

Na malých rtech.
Na malých rtech – můj Bože! co vše leží na malých rtech? Ať bouřlivo, ať sněží se a sněží kol z mraků všech, přec vždy je květ a slunce bez ustání a žert a smích a zpěv a cukrování na malých rtech. Na malých rtech svůj lék jsem měl i sílu, na malých rtech; co nedala mi růže plná pylu ni viol dech, to dal mi rázem v něžné jemném tknutí ten diblík čarovný, jenž divy kutí na malých rtech. 92 Na malých rtech mé rozkvétalo štěstí, na malých rtech, Bůh jimi nadšení mi k zpěvné zvěsti do srdce vdech’; a posud celé srdce mé jak kdysi, a všechen život můj i bytost visí na malých rtech, na dcerušky mé rtech! – 93