Zázrak.

Adolf Heyduk

Zázrak.
Kdys v mraky mého čela zář oka tvého sjela, červánek rtíků tvých v líce mi seď, a jasnilo se hned. Divný to zázrak, věru, takou Bůh dal mi dceru; to malé slunéčko oteckých niv vše zmohlo na podiv! A prchlo! Půlnoc čirá mně do ňader se vtírá; jsem jako zlomená bez květů snět! Kde slunce mé, kde svět? 100