Fialky na hrobě mých dětí.

Adolf Heyduk

Fialky na hrobě mých dětí.
Sníh taje, z jihu vane vzduch, až se mi hlava točí; a na temné myslím fialky a na temné myslím oči. Fialky kvetou na hrobech a do duše mi voní, a tajemně na mne vzhlížejí – a v srdci teskně to zvoní. Je mi tak úzko; stále víc slzy mi v tvář se lejí, čím více ty oči čarovné ze hrobu na mne se smějí. 114

Kniha Pohádky duše (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 25) (1901)
Autor Adolf Heyduk