Květy na hrob.

Adolf Heyduk

Květy na hrob.
Hrst květů, v srdci luk jež tkvěly, pokládám na Tvůj rov, by milou vůní před zvadnutím pěly vám píseň beze slov, jež srdce hejčká lichotivým zněním a ňader rány léčí políbením. Tu k srdcím viňte vonnou harmonii a s ní ten jarní vzruch mých vzpomínek, jež žalně v duši nyjí a bují jako luh, jejž soumrak žití pokryl vlažnou rosou, by smrt jej snáze zkosila svou kosou. 118

Kniha Pohádky duše (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 25) (1901)
Autor Adolf Heyduk