Mdlou hlavu položenou v křesle...

Adolf Heyduk

Mdlou hlavu položenou v křesle...
Mdlou hlavu položenou v křesle, snem toulal jsem se v polích kdes, tu zřel jsem v hnízda, v ptačí jesle, tam poslouchal jsem šumět les; tu s polí píseň vstříc mi zněla, tam zvěst mne zvala v klidnou chýž, však v srdci žádná neutkvěla, nechť volal jsem: „Ó pojďte blíž!“ Tak dlel jsem; hlavou táhly dumy, řas mříže uvěznily zor... V tom slyš, slyš! Síňkou něco šumí jak ptáče slétající s hor; snad píseň vánkem unášena mněmě zlíbat chce – ó jak jsem bláh!.. Hle, ke mně po špičkách má žena jde v plstěných svých střevíčkách! 130

Kniha Pohádky duše (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 25) (1901)
Autor Adolf Heyduk