Tvým budu přec!

Adolf Heyduk

Tvým budu přec!
Proč šepceš rtů svých červánkem mé duši na úžas: „Až Vesna přioděje zem, a pod rozkvetlým jasmínem pěnkavčí zavzní hlas, budeme šťastni zas!“ Ó ženo, družko, nejásej, mně v duši dříme strach: pojď, líce na ňadrech mi skrej, než žití krutý ruch a rej mě najde na marách! Leč až se stane, žalů nech a za stejnou měj věc, jak pták by z vězení Ti zběh’, vždyť – nechať pouze jako vzdech – jak sen – Tvým budu přec! 137

Kniha Pohádky duše (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 25) (1901)
Autor Adolf Heyduk