Stárnu!

Adolf Heyduk

Stárnu!
Stárnu, stárnu, rychle život běží, jíní – sníh už na hlavě mi leží, všecko zvadlo – i co v duši roste, podjeseně chudobky jsou prosté. Růžemi co ondy budilo se, žel, jen chvilku v teplé kvetlo rose, teď co kvete, z toho tuhá paže Moranina chudou kytku váže. Všecko vůkol vadne, kamo vzhlédnu, jen když teskliv oči k Tobě zvednu, zdá mi se, že srdcem svěžest běží – jaro sním, a skutečnost se sněží. 138

Kniha Pohádky duše (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 25) (1901)
Autor Adolf Heyduk