Lesu.

Adolf Heyduk

Sen slunce černek dne věr sluha(J5f) v kraj nebes na pa zlato tkal(J5m) jak na příkrov by zabiho druha(J5f) druh ru že dal(J3m) V plášť mlho se přiola ze(J5f) kraj v dálce temněl se jak v hloubce hrob(J5m) a v slzy travin s křídel zory jem(J5f) déšť padal zlatých zdob(J3m) Jak úsměv vytesa soše v tváři(J5f) tkvěl hy runec na ci hor(J5m) luh chal kvítím slunečnou spit ří(J5f) a smolnou bor(J3m) Les oměl a ral k nebes ni(J5f) na si večernice jas vjezd(J5m) jež v zele mu sen vždy milosti(J5f) květ snáší lesklých hvězd(J3m) V mé krve kaž kapce slunce hrálo(J5f) a pestrým květem bujel v duši cit(J5m) vždyť nem v hlavách poe jež zrálo(J5f) byl zjařen jsem a spit(J3m) Tak šel jsem nitrem tvým a duší tvo(J5f) a přá roj mi v hloubce ňader tkvěl(J5m) ty hla jsi žehnal šumnou chvo(J5f) mech u nohou se chvěl(J3m) Vše balo tajem a tiše(J5f) a obmalo ramenem(J5m) rty žhami pil z úkoje jsem číše(J5f) a v kráse tonul jsem(J3m) šťasten byl a zbožňuji lese(J5f) a zahynu li v houštích ztemlých(J5m) pak duch můj ptákem se u výš vznese(J5f) v hruď dumných stro tvých(J3m) zpí to zemi v zdar i lidu(J5f) a ší vše jak byl pošen(J5m) když úkoje jsem srdci ždál a klidu(J5f) boles lačných plen(J3m) A zhu li vrah neb v ňadra stře(J5f) a srdce ti ustane a pět(J5m) po zemi nach mých prsou vře(J5f) bych vzrostl z ní jak květ(J3m) Pak místo zpěvu chodci vonět budu(J5f) skryt v kyp trá prořených míst(J5m) a snivou dívku šit v srdce trudu(J5f) než ztratím pel a list(J3m) Leč poutkovou zahyne li nohou(J5f) květ ži v slunných porostech(J5m) pak nechať s každou duší přeubohou(J5f) jdu šerem tvým jak vzdech(J3m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 12
Celkem veršů: 48
Jamb: 48 (100 %)