Co zardívá se...

Co zardívá se...
Co zardívá se po sadech, – snad růže jsou to v křoví? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý! To láska, již jsme zasili kdys písněmi i slovy.“ Co zelená se humnami, – zda kyprý jetel mladý? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý! To naděj, již jsme zasili, ta vypučela všady.“ Co modrá se to po stráních, – zda horský len juž zkvítá? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý! Toť věrnosť, již jsme zasili, ta vždycky modře svítá.“ 110 Co červená se návrším, – snad mák to pálá dolu? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý, to bolesť, již jsme zasili... a rozešli se spolu.“ 111