Co zardívá se...

Adolf Heyduk

Co zardívá se po sadech, – snad růže jsou to v křoví? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý! To láska, již jsme zasili kdys písněmi i slovy.“ Co zelená se humnami, – zda kyprý jetel mladý? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý! To naděj, již jsme zasili, ta vypučela všady.“ Co modrá se to po stráních, – zda horský len juž zkvítá? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý! Toť věrnosť, již jsme zasili, ta vždycky modře svítá.“ Co červená se návrším, – snad mák to pálá dolu? „Ach ne, ach ne, můj rozmilý, to bolesť, již jsme zasili... a rozešli se spolu.“

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

510. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Což se těším v nejhlubší své duši, (František Sušil)
  2. Zapadlým básníkům. (Antonín Klášterský)
  3. XXI. Mně zdá se, že jsem jarem byl: (Vítězslav Hálek)
  4. Píseň. (Ferdinand Tomek)
  5. XI. Na květoucí mezi v poli (Gustav Pfleger Moravský)
  6. HŘBITOVE, HŘBITOVE... (Božena Benešová)
  7. Mé písně. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. I. Napadly písně v duši mou, (Vítězslav Hálek)
  9. Probuzení (Antonín Sova)
  10. PLÁČ HOUSLÍ. (Adolf Brabec)