HŘBITOVE, HŘBITOVE...

Božena Benešová

Říkají: Smutná, pohleď ven, keř růží, sluncem rozhořen až k tvému oknu vstává... Já nevidím. Já vidím jen: na hrobě roste tráva. Říkají: Pohleď k nebesům, jak laskavě hvězd věčný tlum zří na svět široširý... Já nevidím. Náš malý dům je tmavý tak a sirý. Říkají: Věčné lásky kruh vše objímá, v něm prach i duch jsou nové žatvy pelem... Já nevidím. Vždyť u nás Bůh byl jenom ničitelem. A slunce žeh a květů tíž a nová žeň a lásky říš, jak marná, marná sláva! Ty, srdce, jenom jedno víš: na hrobě roste tráva.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

987. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  2. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  3. Poslední prosba s lože. (Josef Pachmayer)
  4. VI. Nebe je všecko pokryto mraky, (Adolf Heyduk)
  5. JITRO. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. Což se těším v nejhlubší své duši, (František Sušil)
  7. III. Já prosím. (Jan Vřesnický)
  8. Ráno. (Karel Alois Vinařický)
  9. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  10. X. *** Svítá, svítá, svítá, (František Táborský)