VI. Nebe je všecko pokryto mraky,

Adolf Heyduk

Nebe je všecko pokryto mraky, mraky jsou šedé, plny sněhu. Jdu pustým krajem, pustou cestou, po kraji černé bodláčí zvedá šedě ochmýřenou hlavu. Zvadlé listí nosí mi vichr k nohám, suslí a vzdychá. Léto prchlo! Mne u srdce píchá! Myslím na domov v té chvíli; nebe se náhle jasní, slunéčko zlatí listí. Listí šepce, po luhu pílí. Strom prstem mi kývá. V mou duši vrací se mládí po špičkách, hebce, klidno v mé lebce, radost v mou hruď se dívá a krev má zpívá.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

697. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Plaché písně. (Adolf Heyduk)
  2. SMUTNÝ ORÁČ. (Adolf Heyduk)
  3. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  4. NA OBZORU. (Růžena Jesenská)
  5. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  8. ÚHORY. (František Kvapil)
  9. POTKÁNÍ V POLÍCH. (Eliška Krásnohorská)
  10. X. *** Svítá, svítá, svítá, (František Táborský)