SMUTNÝ ORÁČ.

Adolf Heyduk

Všecko vůkol osmutnělo, nebem táhne mrak, a mé srdce plakat chtělo, a mně vlhne zrak. A mně vlhnou oči obě a mně prchá klid, že chceš v první jara době na vždy odejít. Odejdeš-li, na vše časy, zůstanu tu sám, cestu, kterou odešla jsi, všecku přeorám. Přeorám ji zlatým pluhem, žalost budu mít, v každou brázdu polem, luhem, perly budu sít. Až ty perly v slunci vzplanou v plameny mých běd, zajde cestou přeoranou pro mne celý svět. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

362. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  2. VI. Nebe je všecko pokryto mraky, (Adolf Heyduk)
  3. LXVIII. Kletba. (František Matouš Klácel)
  4. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  5. TUŠENÍ (Božena Benešová)
  6. JARO. (Josef Václav Sládek)
  7. POLE. (Josef Václav Sládek)
  8. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  9. DOZNĚLA PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  10. Offertorium. (Xaver Dvořák)