X. *** Svítá, svítá, svítá,

František Táborský

Svítá, svítá, svítá, skřivan k nebi letí; to sám anděl vítá: „Vzhůru, vzhůru, děti! Vzhůru, vy tam dole!“ na okna již buší, „Porosil jsem pole, porosil i duši. Vyskoč, slunko svaté, aby vzešlo zrní, vyžeň klasy zlaté, růží oděj trní!“ Vyskočilo slunko se zlatého lože, zasmála se země, a já s ní, můj Bože!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

77. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K oslavě V. K. Klicpery. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Dotaz. (Adolf Heyduk)
  3. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. VI. Nebe je všecko pokryto mraky, (Adolf Heyduk)
  5. ADAGIO. (František Kvapil)
  6. POTKÁNÍ V POLÍCH. (Eliška Krásnohorská)
  7. MÁ ŽEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VEČER VE ŽNÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PŘÍSAHA NÁRODA (František Serafínský Procházka)
  10. POSLEDNÍ KLAS. (Jaroslav Vrchlický)