X. *** Svítá, svítá, svítá,

František Táborský

X.
***
Svítá, svítá, svítá, Svítá, svítá, svítá,
skřivan k nebi letí; to sám anděl vítá: „Vzhůru, vzhůru, děti! Vzhůru, vy tam dole!“ na okna již buší, „Porosil jsem pole, porosil i duši. Vyskoč, slunko svaté, aby vzešlo zrní, vyžeň klasy zlaté, růží oděj trní!“ Vyskočilo slunko se zlatého lože, zasmála se země, a já s ní, můj Bože! 66

Kniha Melodie (1893)
Autor František Táborský