III. Já prosím.

Jan Vřesnický

Když oráč osil rozkypřenou líchu(J5f) a unavený po roli se dívá(J5f) kdy slunce na zemi se pousmívá(J5f) a zrno klíčí v hnědé prsti v tichu(J5f) Svou mysl k nebi bez záští a hříchu(J5f) vždy obrací by zdárně vzrostla niva(J5f) jež jednou slunce jindy rosy chtiva(J5f) jest tak jak třeba květům do kalichů(J5f) I já vždy k nebi obracím svůj zrak(J5m) by ujalo se které siju sémě(J5f) a prosím jak ten oráč vroucně tak(J5m) Ó přej mi Pane stále nadšení(J5m) by k dobru rostlo ono mladé plémě(J5f) a síly přej z níž zdar se pramení(J5m)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

5. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  2. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  3. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  4. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  5. JITRO. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. MEDITACE LETNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  8. Ve žních. (Ferdinand Tomek)
  9. VI. Nebe je všecko pokryto mraky, (Adolf Heyduk)
  10. Pojď mezi nás! (Karel Hlaváček)