Ve žních.

Ferdinand Tomek

Na poli jak v mraveništi, dnes tu nikdo nezahálí; ohnivé ač slunce pálí, bystře kosa vzduchem sviští, jinde neunavná paže obilí již v snopy váže. Život zde, však dusný, němý: každý sehnut k horké zemi koná svoji práci v spěchu, beze slova, bez oddechu – Slunce skryly mraky šedé, zadul vichr, prach se točí, bičem koně švihl kočí, tryskem s plným vozem jede. A již krůpěj za krůpějí s dusivým se mísí prachem. – Blesk a rána! – Děti strachem v koutku pláčí a se chvějí – Bouře přešla a zas nově na blankytu slunce svítí, a ten jeho úsměv zříti v jasném oku rolníkově.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

407. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šafář. (Karel Leger)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. PLUH. (Karel Červinka)
  4. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  5. PŠENICE (Xaver Dvořák)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  8. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  9. Saranče nábožná. (Eliška Krásnohorská)
  10. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)