327. Hruď pěvcovu sám Bůh prý v plamen nítí,

Adolf Heyduk

Hruď pěvcovu sám Bůh prý v plamen nítí, až mysl zkvétá jako rudý mák, a vlny metá citu vlnobití.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

504. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 133. Duch jatý láskou v červánkách se noří, (Adolf Heyduk)
  2. 274. Ó přeběda, smrt k lůžku se ti shýbá! (Adolf Heyduk)
  3. 80. Z tvých očí ondy žhavé hvězdy slétly (Adolf Heyduk)
  4. Hle rudý kaštan v jednom ohni stojí! (Jaroslav Vrchlický)
  5. 354. Chceš uviděti bohy v nahé kráse? (Adolf Heyduk)
  6. 353. Ó jaké mrzké ovládly svět klamy! (Adolf Heyduk)
  7. 247. Jen na mžik slétla’s z andělského davu, (Adolf Heyduk)
  8. Já sešílel bych radostí... (Adolf Heyduk)
  9. ***   Nejsladší má chvíle bývá, (Adolf Brabec)
  10. Plamen. (Jaroslav Vrchlický)