Přání a srdce.

Adolf Heyduk

Přání a srdce.
Ach, ta moje přání jako bouře v běhu, jako dálné moře bez hráze a břehu; a to srdce moje jako vlaštovice, nemůž’ v dětské ráje přes to moře více. Vzpíná křídla, vzlétá, běda! – schází síla; bouře zastihla je, peruť přelomila; z veliké bolesti, nemůže se vznésti, z velikého hoře v divé padá moře. 24