Rodný kraj.

Adolf Heyduk

Rodný kraj.
Kraji drahý, kraji milý, nad nímž zora vzchází, přej mé duši nést se chvíli ptákem v niv tvých mlází; na samotách kyprých strání po drahných přej letech jeden ze snů dětských skrání nalézt v horských květech. Krásné mládí, prchlé mládí, mládí zlatobrvé; rci, kde jsi? Bouř nitrem pádí, led se tvoří z krve; kraji dražší všechněch světů, žehnám ti a bláhám, ale po tvém luzném květu navždy marně sahám. 51 Marně, marně, kde v tom světe mé se blaho skrývá? V hrobě; jeho sny však v letě skřivánek mi zpívá, jenž mě ondy pod oblaky zval a lákal k sobě... Ptáku, vzleť jsem mezi mraky, a přec žehnám tobě! 52

Kniha Rosa a jíní (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 15) (1899)
Autor Adolf Heyduk