PŘIJDE ZIMA.

Adolf Heyduk

Noc mlžná k zemi uklonila hlavu a černá kadeř zakryla jí líce... Zas přijde zima v divých větrů davu a rozsype hvězd vůkol na tisíce – Ach, co jich padne navždy do mé kštice! A chladno bude kolem v hor těch klínu, leč víc než kdy se choutka mysli vzruší; ku geniů si sednem ducha vínu a zpijeme jím žíznivou svou duši a vzlétnem omlazeni k nebes týnu. A zapomenem svět a jeho žaly, a vykoupáme ducha v zdroji krásy, ven jako Narcis jsme se zadívali, až oči zžehly se a zvlhly řasy, jak asi všem, kdož s bohy hodokvasí!

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

130. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V zemi to duní. (Adolf Heyduk)
  2. FAUST (Rudolf Medek)
  3. Shýbají se větve k zemi, (Adolf Heyduk)
  4. Mistr Jiří. (Adolf Heyduk)
  5. NAD MRTVOLOU DÍVKY, JEŽ SE ZASTŘELILA. (Otakar Auředníček)
  6. XVIII. NA VÝŠINÁCH VALHAUSENSKÝCH. (Adolf Heyduk)
  7. CANTU TREMULO. (František Leubner)
  8. None (Adolf Heyduk)
  9. Vyvolená. (Adolf Heyduk)
  10. VIII. V NOVÉ CELE. (Adolf Heyduk)