PŘIJDE ZIMA.

Adolf Heyduk

PŘIJDE ZIMA.
Noc mlžná k zemi uklonila hlavu a černá kadeř zakryla jí líce... Zas přijde zima v divých větrů davu a rozsype hvězd vůkol na tisíce – Ach, co jich padne navždy do mé kštice! A chladno bude kolem v hor těch klínu, leč víc než kdy se choutka mysli vzruší; ku geniů si sednem ducha vínu a zpijeme jím žíznivou svou duši a vzlétnem omlazeni k nebes týnu. A zapomenem svět a jeho žaly, a vykoupáme ducha v zdroji krásy, ven jako Narcis jsme se zadívali, až oči zžehly se a zvlhly řasy, jak asi všem, kdož s bohy hodokvasí! 21