NÁVŠTĚVA V OPUŠTĚNÉM OTECKÉM SADĚ.

Adolf Heyduk

NÁVŠTĚVA V OPUŠTĚNÉM OTECKÉM SADĚ.
A na sad šel jsem, jejž kdys otec sázel, v něm z mladých stromků zbyl jen starý kmen, byl vydoutnán a sněti stářím sházel, byl teskností jsem uslzen. Keř růží pod okny byl potrhán, stál asi drahně let už bez ozdob, a býlím zarost’ polí plzný lán, ni květu nebylo na otcův hrob. Šel nazpět jsem jak do vyhnanství znova a podál domků na mezi jsem kles’. Šel s jiskrnou jsem touhou do domova a z domova jsem nazpět slzy nes’. 38