III. Bloudím

Adolf Heyduk

III.
Bloudím
Bloudím
v divokém neznámém hvozdě. V dálce zpívá neznámý pták neznámou píseň. Poslouchám – je mi známa, zpíval jsem ji na klíně matčině, ale zapomněl jsem jí.
Život mne zanesl, v Sahaře bloudím a zpívám. Písně mé zanikají bez ohlasu. Jen zabloudilý šedý pták některé se přiučil a zpívá ji v mém rodném kraji. 12