ROZPRCHNUTO.

Adolf Heyduk

ROZPRCHNUTO.
Vše rozprchlo se, láska i hněv, vše, co jsem miloval tady, vše zaniklo časem, mé dumy i zpěv a všecky mé vysněné hrady. Kde drahý můj otec, kde zlatá máť, kde moji bratři a sestra? Na domě zpuchřela kláda i lať – pusta je zahrada pestrá. Zde jsem byl šťasten, vesel a blah, co tady pro mne? Jen slzy! Všecko čas odnes’, zničil a splách’, kéž mne též odnese brzy! Vy drahé hlavy, tak rád jsem vás měl, shlédněte s oblaků na mne, kam jsem se za vámi zahleděl, k vám chci z té pohádky klamné! 54